Broskvoň obecná nebo třešeň ptačí

Ve střední Evropě se kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) objevuje každý rok: rašící listy ztloustnou, jsou puchýřnaté, zčervenají a opadnou a strom rok od roku slábne. Dá se jí jen předcházet: před rozvinutím pupenů je třeba postřik měďnatým přípravkem, pak při objevení prvních malých listů (stadium myšího ouška) systémový fungicid, za chladného deštivého jara opakovaně; pokud už kadeřavé listy vidíš, je pozdě. Menší problém je na slunném, vzdušném místě a s odolnější odrůdou. Další potíže jsou padlí (hlavně na nektarince), střelkovitost, monilióza květů a výhonů a hniloba plodů, mšice, obaleč broskvový a obaleč východní, kteří dělají výhony a plody červivé, a virus šarky švestky. Květní pupeny se poškodí v tuhém zimním mrazu (zhruba pod minus 20 stupňů), květy v jarním mrazu. Plodí na loňských prutech, proto ji je třeba každoročně silně řezat (kolem kvetení nebo v létě, ne v zimě), jinak se vyholí; strom často zestárne už po 15 až 20 letech a klejotok a odumírání větví jeho zánik urychlují. Na stejné místo znovu broskvoň nesaď a na vápnité půdě počítej s žloutnutím listů (nedostatek železa).

Ve střední Evropě působí nejvíc nepříjemností vrtule třešňová: k evropskému druhu přibyla i později rojící vrtule východní, larvy dělají červivé plody středně raných a pozdních odrůd, rané odrůdy většinou vyváznou. Monilióza za deštivého jara usušuje květy a výhony a při zrání hnije plody, dále se vyskytuje skvrnitost listů (Blumeriella), bakteriální odumírání větví a klejotok. Při dešti před zráním plody praskají a špačci a drozdi mohou úrodu sklidit za pár dní, velký strom je téměř nemožné chránit sítí. Kvůli časnému kvetení úrodu často zničí jarní mráz a stojatou vodu strom nesnáší. Řezat je dobré v létě, po sklizni, protože zimní rány se snadno infikují.