Meruňka obecná nebo třešeň ptačí

Ve střední Evropě úrodu nejčastěji zničí jarní mráz: strom raší brzy, květy a malé plody se poškodí už při minus 1 až 2 stupních a silný mráz po mírných zimních dnech poškozuje i pupeny a pruty. Druhým velkým problémem je mrtvice, kdy náhle uprostřed léta odumře jednotlivá větev nebo celý strom; je to výsledek společného působení několika původců a stresu (mráz, zimní řez, rány, stojatá voda), chemicky se nedá léčit. Proto meruňku nikdy neřež v zimě, ale v růžovém poupěti nebo po sklizni, koncem léta, za sucha, a rány ošetři. Za chladného, deštivého kvetení monilióza usušuje květy a výhony, v takovém případě je třeba stříkat na začátku a na konci kvetení a nemocné výhony zkrátit do zdravého dřeva. Časté je ještě klejotok, střelkovitost, listová skvrnitost, virus šarky švestky (skvrnité plody a pecky), obaleč broskvový a obaleč východní. Celkově je to náročný strom: vyžaduje pravidelné preventivní postřiky a pečlivý letní řez a i tak může být kratšího věku než ostatní ovocné stromy.

Ve střední Evropě působí nejvíc nepříjemností vrtule třešňová: k evropskému druhu přibyla i později rojící vrtule východní, larvy dělají červivé plody středně raných a pozdních odrůd, rané odrůdy většinou vyváznou. Monilióza za deštivého jara usušuje květy a výhony a při zrání hnije plody, dále se vyskytuje skvrnitost listů (Blumeriella), bakteriální odumírání větví a klejotok. Při dešti před zráním plody praskají a špačci a drozdi mohou úrodu sklidit za pár dní, velký strom je téměř nemožné chránit sítí. Kvůli časnému kvetení úrodu často zničí jarní mráz a stojatou vodu strom nesnáší. Řezat je dobré v létě, po sklizni, protože zimní rány se snadno infikují.