Borovice vejmutovka nebo smrk ztepilý

Nejzávažnější chorobou je rez vejmutovková (Cronartium ribicola), která napadá kůru, a napadený strom většinou zahyne. Meziživiteli houby jsou rybíz a angrešt (Ribes), proto ji nesaď do blízkosti černého nebo červeného rybízu ani angreštu. Na vápnité, zásadité půdě jehlice žloutnou (chloróza), v horkých, suchých nížinných létech střední Evropy trpí nedostatkem vody a sviluškami, oslabený strom napadají i lýkožrouti a mšice. Větve jsou křehké, vítr a těžký sníh je mohou ulomit. Ve střední Evropě ze zahrad a z lesních výsadeb zplaňuje: na kyselých pískovcových územích se hromadně obnovuje a vytlačuje borovici lesní, proto ji nesaď do blízkosti chráněných území a lesů.

Na nížinách a pahorkatinách Střední Evropy kvůli horkým a suchým létům v posledních letech smrky hromadně odumírají, i v zahradách a parcích: mělce kořenící, nedostatkem vody oslabený strom napadne lýkožrout smrkový (Ips typographus), který pod kůrou přeruší cestu vody a živin, a napadený strom se zachránit nedá, musí se co nejdříve pokácet. Na suchém, teplém místě způsobují opadávání jehlic i svilušky a mšice (Elatobium abietinum), na čerstvých výhonech vzbuzují deformace hálkotvorné mšice a na oslabeném stromě se může objevit houbové opadávání jehlic, odumírání větví a hniloba způsobená kořenovými houbami. Velký základní druh nesaď na suchou, chudou půdu, do městské zahrady ani do nížinné polohy, a ze zasazeného vánočního stromku s kořeny bude také takový velký, choulostivý strom. Trpasličí odrůdy potřebují stejně vlhkou půdu a letní zálivku, ale kvůli malé velikosti se snáze zalévají a mulčují.