Cypřišek Lawsonův nebo smrk omorika

Nejvážnějším problémem je fytoftorová hniloba kořenů a báze: cypřišek Lawsonův patří k rostlinám, které jí podléhají nejsnáze. Listoví postupně bledne, je šedozelené a pak hnědé a rostlina většinou zahyne; vyléčit se nedá, proto ho nesaď do těžké, mokré, zamokřené půdy a tam, kde takto už rostlina uhynula, nesaď novou. Specializovaný původce Phytophthora lateralis, který ničí tento druh v Severní Americe, se v posledních letech objevil i v západní Evropě. Za horkých a suchých letních měsíců ve střední Evropě trpí bez zálivky horkem a suchým vzduchem, uvnitř olysává a v chladných zimách se na slunné, návětrné straně může listoví spálit. Oslabené rostliny může napadnout i krasec jalovcový, jehož larva žere pod kůrou a způsobuje náhlé zasychání celých větví. V obchodech se prodávají téměř jen jeho zakrslé nebo sloupovité odrůdy, jejichž dospělá velikost je zlomkem velikosti druhu: před koupí se podívej, jak velká bude zvolená odrůda.

Nejznámějším problémem je takzvané odumírání omoriky: jehlice od konců výhonů hnědnou a opadávají. Nejde o infekci, ale o fyziologickou poruchu, kterou vyvolává nedostatek hořčíku, hromadění chloridů v půdě (například posypová sůl), udusaná půda a extrémní počasí; předejdeš jí hořečnatým hnojivem místo hnojiva bohatého na draslík, kypřou půdou a rovnoměrnou zálivkou, a k solené silnici nebo chodníku ji nesaď. V horkých, suchých letech ve střední Evropě se na ní mohou objevit svilušky, z nichž jehlice zbledly a zešednou, a poškodit ji může i mšice smrková, která způsobuje opad vnitřních, starších jehlic. V těžké, nevzdušné půdě ji mohou napadnout i houby způsobující hnilobu kořenů a pat (kořenovník vrstevnatý, václavka). Na znečištěný vzduch je o něco choulostivější, než by se podle její pověsti čekalo: trvalé sucho i stojatou vodu snáší špatně.