Kdoulovec nádherný nebo růže parková

Ve střední Evropě dávej pozor na spálu růžovitých (Erwinia amylovora): je to nebezpečná bakteriální choroba, konce výhonů vypadají jako spálené a infekce se může přenést na jabloň, hrušeň i kdouloň. Na silně vápnité, zásadité půdě listy žloutnou z nedostatku železa (chloróza), což může být problém v mnoha zahradách tohoto regionu. Za vlhkého jara může kvůli skvrnitosti listů do poloviny léta shodit mnoho listů, květy může poškodit moniliová spála květů, čerstvé výhony mšice. Brzy kvetoucí poupata může zničit pozdní jarní mráz.

Černá skvrnitost, padlí a rez mohou na náchylných odrůdách, zvlášť na mnoha anglických růžích, keř do poloviny léta zbavit listů: u nich musíš počítat v sezoně s několika preventivními postřiky, odolné (například ADR) odrůdy ale zůstanou zdravé bez postřiku sbíráním opadaných listů a řídkou výsadbou. Na jaře mšice zalézají konce výhonů a poupata, listy žerou nebo svinují housenky pilatek růžových, květy okusují zlatohlávci a jiní květoví brouci; škodu keř většinou přeroste. Ve Střední Evropě je většina odrůd mrazuvzdorná, za tuhé zimy mohou konce prutů namrznout. Prodávané keře se téměř vždy očkují na podnož šípku: místo štěpování ať je při výsadbě 5 cm pod úrovní půdy, na podzim keř přihrň 15 až 20 cm zeminy a z podnože vyrážející drobnější, světlejší planě rostoucí výhony vytrhej u báze, protože udusí ušlechtilou část. Řezat je třeba málo: brzy na jaře vyřezat odumřelé a zestárlé pruty, u opakovaně kvetoucích zkrátit o třetinu, v létě odstřihnout odkvetlé květy.