Trvalkový záhon, který kvete celé léto: rostliny, uspořádání, počet kusů

Trvalkový záhon kvete od jara do podzimu, když jeho páteř tvoří trvalky kvetoucí dlouho, od června do září (šanta, šalvěj hájní, třapatkovka, řebříček, perovskie, svíčkovec), a kolem nich přijdou na jaro cibuloviny, na podzim sasanky, rozchodníky a astry. Sázej ve skupinách po 3-7 kusech, vysoké dozadu, nízké dopředu; na metr čtvereční je potřeba průměrně 5-7 kusů. Kalendáře ukazují nejprodávanější mrazuvzdorné trvalky do slunného místa v obchodech tvé země, s cenou za kus.

Aktualizováno: 25. října 2026 · Ceny ověřeny: 26. října 2026 · Údaje a ceny z naší databáze rostlin, spočítané pro tvoji zemi. Jak vznikají naše údaje

Stejný trvalkový záhon v dubnu s cibulovinami, v červenci se šantou, šalvějí, třapatkovkou a řebříčkem, v září se sasankou, rozchodníkem a astrami
duben červenec září
Na jaře nesou záhon cibuloviny, v létě dlouho kvetoucí trvalky, na podzim pozdní květy.

Čím kvete celé léto?

Žádná trvalka nekvete od března do října. Záhon barevný celé léto se skládá ze tří vrstev: páteř tvoří dlouho kvetoucí letní trvalky, které kvetou dva až čtyři měsíce; před nimi na jaře nesou barvu cibuloviny, po nich na podzim pozdní trvalky. Když na každý měsíc vyjdou dva až tři druhy, není žádný měsíc prázdný.

Většina dlouho kvetoucích trvalek chce slunné místo a propustnou půdu, mnohé snášejí i sucho. Proto jsou kalendáře určené pro slunný záhon; do polostínu vybírej mezi trvalkami snášejícími polostín.

Páteř: trvalky od června do září

Tyto trvalky kvetou od června nejméně do srpna, mnohé do září nebo října. Jako modrofialový základ je dobrá šanta Faassenova, šalvěj hájní a perovskie, k nim jako růžová třapatkovka, jako žlutý řebříček a krásnoočko přeslenité, jako vzdušný bílý svíčkovec.

Kalendář ukazuje nejprodávanější trvalky kvetoucí celé léto, které patří na slunné místo a nevymrzají ani v běžné zimě. Ty označené „odolné suchu“ jsou dobré i na záhon bez zálivky, na pražícím slunci. Cena je typická cena sazenice obvyklé velikosti ve tvé zemi. Všechny najdeš v seznamu trvalky kvetoucí celé léto.

Jaro a podzim: cibuloviny a pozdní květy

V dubnu a v květnu mají letní trvalky zatím jen listy. Barvu do té doby přinášejí cibuloviny: krokusy, modřence, narcisy, tulipány, rozházené mezi rostlinami. Sázejí se na podzim, od září do listopadu. Náš plánovač zahrady počítá na metr čtvereční s 20 malými cibulemi (krokus, modřenec), 8 středními a 4 velkými.

Od konce srpna přebírají záhon pozdní trvalky: sasanka japonská, očitec hybridní a hvězdnice keříčkovitá kvetou do října.

Jak záhon uspořádat

Nejvyšší trvalky patří dozadu, před zeď nebo plot, střední doprostřed, nízké dopředu k okraji záhonu. Mezi skupinami nedělej rovné hranice: plochy ať běží šikmo a trochu do sebe zasahují.

Vzadu: vysoké Uprostřed: střední Vpředu: nízké plot trávník matrice: nízké půdopokryvné rostliny v mezerách předních 40 cm
Řez záhonem od plotu po trávník. Ve skutečnosti jsou hranice vrstev zvlněné a skupiny se šikmo prolínají.
  • Sázej málo druhů ve velkých plochách: do záhonu 2 × 5 m stačí 6-9 druhů, od každého 5-9 rostlin. Jedna rostlina se ztratí, trvalky ve skupinách je vidět i zdálky.
  • Opakuj: jeden nebo dva druhy (například šanta vpředu, perovskie vzadu) ať se podél záhonu vrátí dvakrát až třikrát. Díky tomu záhon působí jednotně.
  • Vyber dvě nebo tři hlavní barvy a mezi ně dej bílou nebo stříbrošedou. Modrofialová se hodí téměř ke všemu.
  • Přidej i okrasné trávy: na podzim a v zimě dávají tvar, když květy odkvetou.

Kolik rostlin je potřeba?

Počet vychází z rozestupu každé rostliny; sázej je do trojúhelníku, v posunutých řadách. Z nízkých trvalek (rozestup 30 cm) je potřeba asi 13 na metr čtvereční, ze středních (40 cm) asi 7, z vysokých a rozložitých, keříčkovitých (60-70 cm) 2-3. Ve smíšeném záhonu je to v průměru 5-7 rostlin na metr čtvereční.

  • Do slunného záhonu 2 × 5 m o ploše 10 m² tak potřebuješ 50-70 trvalek. Pokud do poloviny záhonu mezi ně zasadíš i cibuloviny, budeš na podzim potřebovat asi 160 cibulí.
  • Trvalka z malého květináče dožene velkou za rok nebo dva: cena v tabulce platí pro běžnou velikost, větší se vyplatí koupit jen málokdy.
  • První rok je mezi rostlinami ještě vidět zem. Přikryj ji 5 cm mulče a okopávej, dokud se do třetího léta nespojí.

Zkracování a péče

  • Po prvním kvetení, na konci června nebo v červenci, zkrať šantu, šalvěj hajní a kakosty na polovinu: za dva nebo tři týdny znovu obrostou a v srpnu a v září zakvetou podruhé.
  • Z kopretiny, velkokvětého krásnooka a gaury pravidelně odstraňuj odkvetlé květy: tvoří pak nové déle. Krásnooko přeslenaté zastřihni uprostřed léta o třetinu.
  • Na podzim neřež všechno: stonky třapatky, očitce, perovskie a trav vypadají pěkně i v zimě a jsou potravou pro ptáky. Suché stonky zkrať na konci února nebo na začátku března, před rašením; perovskii na konci března na 20-30 cm.
  • První léto po výsadbě pravidelně zalévej, potom si trvalky snášející sucho většinou poradí bez zalévání. Hnojit stačí málo: v bohaté půdě se šalvěje a šanta rozpadají.
  • Každé tři až čtyři roky na jaře nebo na podzim vykopej a rozděl trsy, které se rozrostly a uprostřed jsou holé; třapatka a perovskie ať raději zůstanou nerušené.

Plán pro tvoji zahradu

Styl Barevný květinový záhon v našem plánovači zahrady pracuje podle stejných pravidel: vybírá tak, aby od dubna do září každý měsíc něco kvetlo, jaro vyplní cibulovinami, rostliny uspořádá do skupin a vrstev a spočítá počet kusů a cenu ve tvé zemi. Na obrázku nakresleném na tvoji fotku ukáže i to, jak záhon vypadá v 1., 3. a 5. létě.

Zdroje

Rady vycházejí z těchto odborných stránek a právních předpisů, přizpůsobených středoevropské zimě a půdě. Tabulky pocházejí z naší vlastní databáze rostlin.

Plán pro tvoji vlastní zahradu
Nahraj fotku své zahrady: plánovač podle těchto pravidel vybere rostliny na tvoje místo, s počtem, cenou a schématem výsadby.

Další návody

Návrh zahrady krok za krokem Zahradu je nejlepší navrhnout v šesti krocích: zmapuješ místo (světlo, půdu, vodu, zimu), rozhodneš, k čemu ji budeš používat, určíš kostru, která je vidět i v zimě, a pak navrhneš záhon ve vrstvách, vysoké dozadu, nízké dopředu. Vybíráš tak, aby od jara do podzimu stále něco kvetlo, a nakonec z rozestupů spočítáš počet rostlin a cenu. Podle stejných pravidel pracuje i náš plánovač zahrady. Rychle rostoucí živý plot: která rostlina vyroste za rok kolik Nejrychlejší rostlinou na živý plot je cypřišek Leylandův, který ročně vyroste asi o 90 cm, po něm následují bobkovišeň 'Novita', hlohyně šarlatová a túje obrovská s přírůstkem asi 50 cm za rok, potom ptačí zob se 40 cm. Za jak dlouho zakryje 180 cm vysoký živý plot, závisí spíš na velikosti zakoupené sazenice: z malých sazenic několik let, z velkých jedno až dvě léta, ale za mnohonásobnou cenu na metr. Tabulky počítají se současnými obchodními cenami ve tvé zemi. Půdopokryvné rostliny proti plevelu: která kam patří a kolik kusů je potřeba Půdopokryvná rostlina drží plevel stranou, jakmile se zapojí: do té doby, obvykle dvě až tři léta, je potřeba půdu mulčovat a plít. Pod stromy a do stínu patří barvínek menší, kakost vonný, škornice a waldsteinie, na slunné, suché místo rozchodníky, mateřídoušky a plazivé jalovce. Z většiny trvalkových půdopokryvných rostlin je potřeba 9-18 kusů na metr čtvereční. Tabulky počítají se současnými obchodními cenami ve tvé zemi, kolik stojí metr čtvereční. Výsadba živého plotu: kolik rostlin je potřeba na metr a kolik to stojí Do živého plotu je z většiny rostlin potřeba 2-4 kusy na metr: z cypřišku Leylandova 2, z bobkovišně a blýskavky 2,5 (po 40 cm), z tisu 3, z habru 3,5, z ptačího zobu a buku 4. Rostliny se sázejí do jedné řady, 80 cm od plotu, na podzim nebo brzy na jaře. Kolik živý plot stojí, rozhoduje hlavně velikost sazenic: tabulka počítá se současnými obchodními cenami ve tvé zemi, pro délku tvého živého plotu. Stavba skalky: kámen, půda a rostliny krok za krokem Skalka patří na slunný, mírný svah, do chudé, propustné půdy: třetina zahradní zeminy, třetina hrubého písku, třetina drceného kamene. Kameny skládej z jednoho druhu kamene, ve vrstvách nakloněných jedním směrem, zapuštěné do země z třetiny až do poloviny, aby asi dvě pětiny plochy tvořil kámen. Rostlin stačí 4-6 kusů na metr čtvereční: plazivé jalovce a okrasné trávy dají kostru, mezi nimi kvetou polštářovité trvalky, rozchodníky a mateřídoušky od března do října. Výsadba a řez hortenzií: kterou kdy zkrátit Podle řezu se hortenzie dělí do dvou skupin. Hortenzie latnatá a stromečkovitá (například 'Annabelle') kvetou na letošních výhonech: v únoru nebo v březnu je můžeš zkrátit na 25-60 cm. Hortenzie velkolistá a pilovitá kvetou z pupenů, které narostly loni: na jaře z nich odstraň jen odkvetlé květy, jinak v tom roce nezakvetou. Sázej na podzim nebo na jaře, s dostatkem vody; na vápenatou půdu patří latnatá a stromečkovitá, velkolistá chce kyselou nebo neutrální půdu a odpolední stín. Výsadba tulipánů, narcisů a krokusů: kdy, jak hluboko, kolik kusů Cibuloviny, které kvetou na jaře, se sázejí na podzim: narcisy, krokusy a hyacinty od září do října, tulipány od října do listopadu, dokud půda nezamrzne. Cibule jde do hloubky dvakrát až třikrát větší, než je její výška (tulipán a narcis asi 12-15 cm, krokus 8-10 cm), špičkou nahoru, nejméně na dvojnásobek své šířky od sousední. Mezi trvalky stačí na metr čtvereční 20 malých, 8 středních a 4 velké cibule. Po odkvětu nech listy na rostlině šest týdnů. Výsadba a řez levandule: kdy, kam, kolik zkrátit Levandule chce slunné místo a kyprou, propustnou půdu, má ráda i vápenatou; sázej ji na jaře, v dubnu nebo v květnu, na živý plot 30-45 cm od sebe. Řež ji dvakrát ročně: na jaře, na konci března nebo v dubnu po silných mrazech, zkrať výhony asi o dvě třetiny, ale vždy jen po zelenou, olistěnou část; po odkvětu, na konci července nebo v srpnu, odřízni odkvetlé stonky s horními 2-3 centimetry listů, tvarované do koule. Nikdy neřež do holé, dřevnaté části, z ní levandule znovu nevyraší. Levandule lékařská a 'Hidcote' přežijí tuhé zimy, levandule prostřední je trochu citlivější, levandule korunkatá snese jen mírnou zimu.